hlavicka

Monitoring a analýza modelových skupin organismů

Mezi modelové skupiny organismů, které budou v rámci projektu monitorovány, patří mechorosty, houby, saproxyličtí brouci, měkkýši a netopýři.


Cíl

Cílem monitoringu je sumarizovat, revidovat a terénním šetřením doplnit doposud známé údaje o druhové rozmanitosti těchto skupin organismů na modelových lokalitách a na základě získaných dat doložit a zhodnotit význam přirozených lesních biotopů pro zachování diverzity těchto skupin organismů.

Monitoring mechorostů

Metody

V první části aktivity budou sumarizovány a interpretovány historické údaje o diverzitě epixylických a epifytických mechorostů na jedenácti vybraných lokalitách (Bílá Opava - Eustaška, Boubínský prales, Kohoutov, Mionší, Lipina, Polom, Ranšpurk, Salajka, Velká Pleš, Žákova hora, Žofínský prales), reprezentujících škálu přirozených lesních ekosystémů od horských smrčin po lužní lesy. Výsledkem bude zhodnocení diverzity a významu společenstev mechorostů na jednotlivých lokalitách a doporučení pro management na základě vytvoření seznamu všech odsud známých taxonů, s komentářem k druhům indikačně, ochranářsky či jinak významným. Na zmíněných lokalitách bude ve druhé části aktivity založena síť monitorovaných tlejících a živých kmenů, jejichž poloha bude přesně zaznamenána spolu s popisem společenstev mechorostů. Tato data bude možno v budoucnu využít pro dlouhodobější studium sukcese těchto společenstev. Výběr tlejících kmenů bude na každé lokalitě zacílen na dvě nejvýznamnější porostotvorné dřeviny, společenstva epifytických mechorostů budou studována na jednom druhu živých stromů.


Výsledky

Sběr dat na vybraných tlejících kmenech i živých stromech doplní znalosti o diverzitě mechorostů v nejcennějších lesních rezervacích, přinese i nový vhled do struktury společenstev mechorostů napříč hlavními typy přirozených lesů ČR a přispěje k diskuzi o bioindikačním významu mechorostů a jejich využití při hodnocení zachovalosti lesních biotopů. Výzkum přinese i nové argumenty při prosazování bezzásahového, resp. šetrného lesního managementu i v jiných územích a pomůže při hledání účinných nástrojů v ochraně lesních biotopů napříč celou ČR. Nezanedbatelným přínosem terénní části projektu bude samotné založení sítě monitorovaných tlejících a živých kmenů v přirozených lesích, jejichž pravidelný monitoring může v budoucnu významným způsobem obohatit znalosti o různých faktorech ovlivňujících diverzitu, kvalitu a sukcesní vývoj společenstev mechorostů v podmínkách málo ovlivněných člověkem.

Monitoring hub

Metody

V první části aktivity budou sumarizovány a interpretovány historické údaje o diverzitě lignikolních hub na jedenácti vybraných lokalitách (Bílá Opava - Eustaška, Boubínský prales, Kohoutov, Mionší, Lipina, Polom, Ranšpurk, Salajka, Velká Pleš, Žákova hora, Žofínský prales), reprezentujících v rámci ČR škálu přirozených lesních ekosystémů od horských smrčin po lužní lesy. Výsledkem bude zhodnocení diverzity a významu společenstev lignikolních hub na jednotlivých lokalitách a doporučení pro management na základě vytvoření seznamu všech odsud známých taxonů, s komentářem k druhům indikačně, ochranářsky či jinak významným. Na zmíněných lokalitách bude ve druhé části aktivity založena síť monitorovaných tlejících kmenů, na nichž bude podle metodiky v průběhu roku opakovaně zaznamenávána přítomnost jednotlivých druhů lignikolních hub. Výběr tlejících kmenů bude na každé lokalitě zacílen vždy na jednu z hlavních porostotvorných dřevin (smrk, jedle, buk, dub) tak, aby jejich výsledný počet přibližně odrážel zastoupení těchto dřevin v potenciální přirozené vegetaci.


Výsledky

Opakovaný sběr dat na takto vybraných tlejících kmenech částečně doplní znalosti o diverzitě hub v nejcennějších lesních rezervacích, přinese i nový vhled do struktury společenstev lignikolních hub napříč hlavními typy přirozených lesních společenstev v ČR a přispěje k diskuzi o bioindikačním významu lignikolních hub využití při hodnocení zachovalosti lesních biotopů. Výzkum přinese i nové argumenty při prosazování bezzásahového, resp. šetrného lesního managementu i v jiných územích a pomůže při hledání účinných nástrojů v ochraně lesních biotopů napříč celou ČR. Nezanedbatelným přínosem terénní části projektu bude samotné založení sítě monitorovaných tlejících kmenů v přirozených lesích, jejichž pravidelný monitoring může v budoucnu významným způsobem obohatit znalosti o různých faktorech ovlivňujících diverzitu, kvalitu a sukcesní vývoj společenstev lignikolních hub v podmínkách málo ovlivněných člověkem.

Monitoring měkkýšů

Metody

Na jednotlivých lokalitách bude odebrána vrstva listového opadu spolu s povrchovou vrstvou půdy, kde žije nejvíce druhů měkkýšů - tzv. hrabankové vzorky. Sběry budou doplněny o ruční svěry, postihující zbylou složku lesní měkkýší fauny. Analýzou materiálu, získaného z hrabankových vzorků, odebraných na lokalitách získáme informace o kvantitativním i kvalitativním složení měkkýších společenstev.


Výsledky

Měkkýši jsou modelovou skupinou, běžně používanou v ochranářské praxi, takže rozborem měkkýších společenstev získáme informace o stavu prostředí dané lokality. Měkkýši citlivě reagují na změny prostředí a zejména lesní společenstva se po narušení daného území po staletí nedostanou do původního stavu. Porovnáním sledovaných lokalit pomocí např. pomocí mnohorozměrných analýz můžeme sledovat hlavní faktory, které ovlivňují diversitu společenstev.

Monitoring saproxylických brouků

Metody

Saproxyličtí brouci jsou považováni za jednu z nejvýznamnějších indikačních skupin vypovídajících o stavu lesních ekosystémů. Historická data o jejich rozšíření ve studovaných lokalitách jsou v současné době značně útržkovitá. Je predikováno, že v chráněných územích jsou druhová diverzita a populační hustoty jednotlivých (a zejména ohrožených) druhů vyšší než v okolních hospodářských lesích. Metodou excerpce historických dat bude shromážděn maximální možný datový objem o původním rozšíření. Všechny lokality budou také sledovány tzv. různoměrně rozvrstveným monitoringem. Jedná se metodiku doporučenou a otestovanou pří sledování lokalit v Databance přirozených lesů. Konkrétně bude v každé lokalitě bez ohledu na její velikost umístěno osm nárazových pastí křížové konstrukce. To je nezbytně nutné pro opakovatelnost a vyhodnocovaní stavu území ve srovnání s minulými a případně i následujícími lety. Pasti budou pravidelně vybírány a čištěny – aktivovány budou po tání sněhu na jaře a deaktivovány při prvních podzimních mrazech. Takto získaný materiál hmyzu bude roztříděn a všichni zástupci velmi abundantní čeledi kovaříkovití (Elateridae) budou determinováni do úrovně druhu, a dále rozděleni na saproxylické (v ČR ca 60 druhů)a ty druhy, které vazbu na mrtvé dřevo nemají. Kovaříkovití brouci patří mezi vhodnou monitorovací skupinu brouků při studiu nárazovými pastmi – podobně jak je tomu u střevlíkovitých (Carabidae) u pastí zemních. V okolí každé nárazové pasti budou inventarizovány environmentální proměnné, které potenciálně ovlivňují rozšíření kovaříkovitých brouků. Například to je množství a diverzita mrtvého dřeva, otevřenost zápoje apod. Veškerá data budou následně databázována a poskytnuta do NDOP.


Výsledky

Výsledkem tak bude databáze, ze které bude možné filtrovat konkrétní údaje o druzích, které se vyskytovaly v daném území. Z těchto dat bude možné vytvořit hlavní výstupy, kterými budou metodiky pro jednotlivá chráněná území.

Monitoring netopýrů

Metody

Početnost lesních netopýrů a diverzita jejich společenstva výrazně odráží kvalitu a strukturu lesního biotopu. To umožňuje poměrně komplexní posouzení příhodnosti a kvality daného lesního biotopu z hlediska bioty v něm žijící. Z tohoto důvodu tedy bude v rámci řešeného projektu sledována a hodnocena početnost netopýřího společenstva a jeho druhová diverzita, s důrazem na přítomnost náročnějších druhů se specifickými nároky. Budou provedeny rešerše literatury a screening dostupných databází vztahujících se k nálezovým či jiným datům o netopýrech na jednotlivých lokalitách. Struktura, početnost a aktivita společenstva netopýrů bude zjišťována především pomocí detekce a nahrávání ultrazvukových signálů netopýrů na bodech či transektech standardizovaně rozprostřených na studovaných lokalitách. Doplňkově může být v případě nutnosti proveden na lokalitách i odchyt do sítí. Další úrovní řešení projektu bude analýza echolokačních signálů pomocí specializovaných softwarových nástrojů a vlastní zjištění charakteristik společenstva. Bude provedeno zhodnocení vlivu jednotlivých charakteristik daných lokalit na početnost a diverzitu netopýřího společenstva, kdy bude možné (např. s použitím metod mnohorozměrné statistiky) určit klíčové charakteristiky prostředí, které mají největší vliv na stav společenstva netopýrů.


Výsledky

Výsledky by měly ukázat kvalitu studovaných lesních habitatů z hlediska bioty. Je třeba zdůraznit, že netopýři představují modelovou bioindikační skupinu a výsledky na nich zaznamenané mají širší zobecnitelnou platnost.







copyright (c) 2015 - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. logo VUKOZ